Kladiny
Kladiny (německy Kladenin) je malá vesnice, část obce Římov v okrese České Budějovice. Nachází se asi 1 km na jihovýchod od Římova. Je zde evidováno 25 adres. Trvale zde žije 22 obyvatel.
Historie
Název pochází pravděpodobně od klád. Vesnice vznikla na panství Velešínského hradu, první písemná zmínka je z roku 1361. Do 17. století patřila vesnice podle platu k Velešínu, ale formálně již pod Novohradské panství.
Od roku 1850 do 1924 patřily Kladiny pod Sedlce, poté až do roku 1960 pod Branišovice, v letech 1960-4 pod Mokrý Lom a roku 1964 byly připojeny k Dolnímu Římovu.
Římov
Římov je obec ležící v okrese České Budějovice asi 14 km jižně od Českých Budějovic v nadmořské výšce 480 m. Má 734 obyvatel a jehokatastrální území zaujímá rozlohu 1 528 ha. Skládá se z částí Branišovice, Dolní Stropnice, Dolní Vesce, Horní Vesce, Kladiny a Římov. V obci se nachází poutní kostel Svatého Ducha, Loreta (Svatá chýše) a železniční muzeum Roubenka, v okolí obce je křížová cesta a vodní nádrž Římov.
V okolí dnešního Římova bylo slovanské osídlení nejpozději v 8. století. Vlastní vesnice byla založena pravděpodobně ve 13. století, první písemná zmínka o Horním Římově však pochází až z roku 1383. V roce 1395 je v Dolním Římově připomínána původní tvrz. V době svého založení ves patřila drobnému šlechtickému rodu, počátkem 15. století ji získali Roubíkové z Hlavatec, kteří zde vystavěli pevnou tvrz. Od roku 1541 patřila rodu Ojířů z Protivce, v této době v Římově vznikl pivovar. Ctibor Ojíř z Protivce se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byla v roce 1622 zkonfiskována část majetku včetně Římovského statku. V roce 1626 Římov získává majitel českokrumlovského panství Oldřich Eggenberg, který jej však ještě téhož roku daroval českokrumlovské jezuitské koleji. Ta měla jeho výtežek použít pro zajištění provozu chlapeckého semináře.
V polovině 17. století došlo na návrh českokrumlovského jezuitského lékárníka Jana Gurreho k založení poutního místa s loretánskou kaplí akřížovou cestou. Kaple byla postavena jako kopie slavného Loreta v Itálii v letech 1648 – 1653 a kolem ní byly v letech 1652 – 1658 vystavěny čtvercové ambity. V letech 1672 – 1697 (?) byl na východní straně přistavěn kostel Sv. Ducha. Křížová cesta vznikala v okolní krajině postupně od roku 1658 až do první čtvrtiny 18. století.
Díky nadaci Jana Kryštova Malovce z Malovic zde od roku 1694 trvale sídlili dva jezuitští misionáři, starající se o duchovní zaopatření poutníků. V druhé polovině 17. století se pak ustálili pravidelné termíny poutí na svátky Nalezení sv. Kříže, Povýšeni svatého Kříže a Navštívení Panny Marie a na svatodušní svátky. Místo navštívilo ročně 40 000 – 80 000 poutníků. Po církevních reformách Josefa II. množství poutníků dočasně zesláblo, ale již koncem 18. století nabylo původní intenzity.
Někdy před rokem 1661 jezuité ve vsi založili školu a v letech 1671 – 1691 vystavěli na místě někdejší tvrze barokní zámeček. V roce 1771 byl jezuitský řád zrušen a Římovský statek se dostal do správy náboženského fondu, odkud jej v roce 1801 koupil kníže Josef ze Schwarzenbergu. Později se zde vystřídalo ještě několik soukromých vlastníků, ale od poloviny 19. století je již Římov samostatnou obcí.
[editovat]Zajímavosti
Unikátní pašijová cesta je v rámci České republiky co do rozsahu naprosto výjimečnou ukázkou projevu katolické zbožnosti v krajině. Sestává z 25 zastavení a vede krajinou kolem obce. Začíná kaplí Loučení a končí kaplí Božího hrobu. Obsahovala obrazy a sochy, z nichž bylo mnoho po roce 1989 odcizeno.
V obci se nachází před kostelem památná lípa Jana Gurreho, která byla v roce 2008 vyhlášena jako Strom roku ve stejnojmenné anketě.